Historie těžby v Ostravě

Těžba uhlí v Ostravě začala v roce 1763 ,kdy bylo ve Slezské Ostravě, v údolí Burňa ,(Trojické údolí ) objeveno uhlí.V roce 1780 bylo objeveno  uhlí na Landeku .Zpočátku se těžba rozvíjela velice pomalu.Důvodem byl malý zájem o tuto surovinu ,neboť většinu skláren a železáren vlastnili šlechtici,kteří byli zároveň vlastníky velkých lesů,takže využívali spíše dřevo,kterého měli dostatek.

Uhlí se dobývalo mělkými jámami,které dosahovaly hloubky kolem 30m a také pomocí štol,které bývaly dlouhé až 200m.Ze štol se uhlí dostávalo na povrch pomocí táček a s mělkých jam bylo těženo ručním rumpálem.Při takovémto způsobu těžby,kdy se využívalo jen ruční práce,byla produktivita práce velice nízká.

Ve druhé polovině 19.století,kdy začala průmyslová revoluce,začala těžba  znatelně stoupat.Konopná těžní lana začala být nahrazována ocelovými.

V ostravských dolech se začaly k dopravě používat kolejnice a k tažení důlních vozíku se začali používat koně,kteří v dolech vydrželi až do roku 1945.

Těžní jámy,které se až do té doby vyztužovaly dřevem,se začaly vyzdívat.V této době se začala používat i trhací práce.

Největším přínosem,této revoluční doby,však bylo zavádění parních strojů,které se využívaly k čerpání důlní vody,dokonalejšímu větrání dolů,pomocí ventilátorů a hlavně k těžbě uhlí a kamene těžní jámou,kde se začalo těžit pomocí klecí,které nebyly čtyřetážové jenž se začaly používat později  ,ale jen jednoetážové.

Koncem 19. a začátkem 20.století dosahovaly parní těžní stroje výkonu kolem 1 000 koní,avšak ve stejné době se již začaly objevovat první elektrické těžní stroje,které v té době dosahovaly výkonu až  2 000 koní.Ve svislé dopravě se začaly zavádět tříetážové těžní klece a rychlost při těžbě dosahovala 18m za s.V této době se také začínají objevovat první důlní lokomotivy.Začátkem 20 století se začínají používat vrtací kladiva a sbíječky poháněné stlačeným vzduchem ,tento pohon se v plynujících dolech používal kvůli bezpečnosti i dlouho poté co byly doly elektrifikovány.

V roce 1867 se začala používat trhací práce a v roce 1893 se začala používat při práci v uhlí používat bezpečnostní trhavina, která měla při odpalu nižší teplotu.

Těžní jámy dosahovaly v té době již hloubky přes 600m,na jejich výztuž  a výztuž náraží se začal používat litý beton,což urychlilo hloubení jam,neboť se již nemusely pracně vyzdívat.

Po roce 1930 se začaly k odtěžení používat gumové pásy a nátřasné žlaby.Parní těžní stroje začaly nahrazovat ve větší míře elektrické,které jsou výkonnější,a méně náročné na údržbu a obsluhu.Začala se také zavádět povrchová doprava uhlí pomocí lanovek a začaly pokusy i  se skipovou těžbou.V Ostravských dolech se většinou uhlí těžilo stěnováním,na řízený zával ,většinou s pole .Chodby a příkopy,byly raženy za pomocí trhací práce a k větrání se používalo separatní větrání,většinou sací .

Po skončení 2.světové války,která se v těžbě uhlí ,kvůli zvýšení těžby potřebného uhlí pro válečné účely, podepsala těžením mocnějších a dobře přístupných slojí,dochází ke znárodnění celého průmyslu.

Na začátku každého podnikání je nejtěžší začátek,kdy je třeba spousta investic a práce ,než se firma rozjede a začne vydělávat,všude však existují výjimky,socialistický způsob hospodaření to vyřešil jednoduše znárodněním.

Vláda tehdy razila heslo – Jsem horník – kdo je víc !? Nastaly velké změny ,na těžních věžích už nebyly jenom lanovnice,ale i daleko důležitější rudé hvězdy.Na šachtách začaly vznikat brigády socialistické práce a jako houby po dešti se objevovali noví a noví hrdinové socialistické práce a všichni se předháněli,kdo nejvíc překročí plnění plánu.Byla to také doba úžasných rekordů a socialistických závazku a ti kteří nic užitečného nedělali se zdravili čest práci.

Těžba uhlí se po znárodnění prudce zvýšila a rozvinul se i těžký průmysl.Tato nesmyslná a vládou podporována a uměle dotovaná výroba se v té době projevila i zvýšenou zátěží životního prostředí .Na bezpečnost práce,se v této úžasné době,také moc nehledělo, i když se o tom tak jako o mnohých jiných věcech hodně mluvilo.Na dolech byla práce za každého režimu vždy rizikovou.Zaujalo mne však ¨,jak se k tomuto stavěl tento dokonalý režim,když se stala nějaká havárie.Například 4.10.1950 došlo k výbuchu metanu na dole Michálka .Deník Rudé právo-černá kronika-Domácí , k tomuto 6.10.1950 napsal :

“ Neštěstí na dole Michálka.

Horníci, hrdinní a nejzasloužilejší budovatelé socialismu byli ve svém budovatelském úsilí postiženi důlním neštěstím, k němuž došlo ve středu 4. října v 15.30 hodin na dole Michalka ve Slezské Ostravě. Celá odpolední směna až na pracující ve sloji Leopold a ve sloji č. 5 vyfárala na povrch. Okamžitě byly zahájeny záchranné práce. Hrdinnému úsilí záchranných čet se podařilo zachránit několik horníků, ale přes všechno úsilí si neštěstí vyžádalo 36 obětí. Všichni příbuzní obětí byli okamžitě vyrozuměni. Neštěstí bylo způsobeno místní explozí. Záchranné práce postoupily již tak daleko, že jakékoliv další nebezpečí nehrozí.

Na místo neštěstí se dostavil ministr průmyslu Gustav Kliment a náměstek gen.řŘed. Čs. dolů dr. ing. Ant. Pelnář, kteří byli ihned informováni, jak k neštěstí došlo.

Všichni pracující, dělníci a rolníci se sklánějí s úctou před padlými na frontě práce.

Čest hornické práci! “

zdroj : Rudé právo

V  této zprávě však nebylo uvedeno ,že mezi obětmi bylo i 7 učňů,takže učňovské pracoviště se nacházelo na dole,kde bylo nebezpečí výbuchu metanu.

Jak se říká , že všechno zlé ,je k něčemu dobré,tak i tento režim,se i když nechtěně zasloužil o to , že s některých průmyslových objektů mohly být vybudována muzea.V tomto je ukázkový například důl Michal,kde zařízení strojovny a kompresorovny z počátku 20.století , fungovalo po celou dobu socialismu.Podobně se zachovalo těžní zařízení a kompresor na výdušné jámě Vrbice.

Těžba uhlí v Ostravě ,byla ukončena v roce 1994,neboť byla nerentabilní .Avšak ukončení těžby,na všech Ostravských dolech ,také nebylo to nejlepší rozhodnutí.Neboť některé doly ,jako Hlubina nebo Odra měly prohloubené jámy a připravenou těžbu,takže nevytěžení těchto ,připravených zásob,bylo možná škoda.

V Ostravě však zůstaly nevytěženy sloje ,které se nacházejí v ochranném pilíři, v centru města.Tento ochranný pilíř má rozlohu více jak 100 ha a je v něm asi 50 mil. tun uhlí.Jelikož se zásoby uhlí na Karvinsku ztenčují ,dojde možná v budoucnosti,pokud se vyřeší základka vytěžených porubů,aby nedošlo k poklesu poddolováním, k těžbě tohoto pilíře.